OBSAH:

- Plán činnosti ZSRU na rok 2003
- Z rodových krajů:
    Rodový kraj Praha
    Rodový kraj Benešov
    Rodový kraj Brno
    Rodový kraj Chrudim
    Rodový kraj Liberec
    Rodový kraj Olomouc
    Rodový kraj Plzeň
    Rodový kraj Žatec
- Znak rodového kraje Olomouc
- Zvláštní cena Josefa Liboslava Zieglera
    Životopis Josefa Liboslava Zieglera
    Stanovy ceny Josefa Liboslava Zieglera
- Moravští zemští hejtmani
- Recenze
    Monarchie moderní Evropy
    Sám proti toku času

-

Rodové příjmení a jeho vývoj
- Malý slovníček archivní terminologie
 
Plán činnosti ZSRU na rok 2003
Leden: Rozeslání složenek
Únor: 1. února zasedání ZSR v Praze
Březen: Rozeslání Stavovských listů 1/03
Duben: 12. dubna zasedání ZSR v Brně
25. dubna uzávěrka příspěvků pro Stavovské listy 2/03
Květen: 15. května vydání Stavovských listů 2/03
Červen: 7. června Zemský sněm ZSRU v Brně
Srpen: 1. až 2. srpna Celostátní setkání RKCH - Nové Hrady u Chrudimi
Září: 12. až 14. září Celostátní setkání členů ZSRU v Hamru na Jezeře
13. září 11:00 hod. Zasedání ZSR - Hamr na Jezeře
15. září uzávěrka příspěvků pro Stavovské listy 3/03
Říjen: 1. října vydání Stavovských listů 3/03
Listopad: Rodové kraje
Prosinec: 6. prosince zasedání ZSR v Praze 2 na Břežance a uzávěrka příspěvků pro Stavovské listy 4/03
20. prosince vydání Stavovských listů 4/03
Zpět na začátek stránky
   
Z Rodových krajů
Rodový kraj Praha
PLÁN ČINNOSTI NA ROK 2003
Pracovní schůzky v restauraci Na Pasece, Praha 2, Rumunská ul. č. 32 (mezi ulicemi Londýnskou a Náměstím míru) ve dnech:
18.února, 15.dubna, 14. října a 2.prosince vždy v 17,30 hod
Dále upozorňujeme na neformální schůzky v Kavárně Poetika, které se konají ve vinárně Hybernia v Praze 1, Hybernská ulice č.7 vždy každé třetí úterý v měsíci od 18. hod. ( což je změna oproti původně uváděných posledních útercích!), to znamená, že tyto večery poezie se konají 18.února, 18.března, 22.dubna a 20.května - ve druhém pololetí pak 23.září, 21.října a 18.listopadu 2003.
Kromě těchto pravidelných akcí, připravuje Rodový kraj Praha ještě jednu akci mimořádnou: Procházku starou Prahou na Vyšehrad včetně prohlídky katakomb. Předpokládaný termín v dubnu - bude upřesněn.

Ing. Bc. Eva Bergerová
Hejtmanka Rodového kraje Praha

Zpět na začátek stránky

Rodový kraj Brno
PLÁN ČINNOSTI NA ROK 2003
Již tradičně se bude konat zasedání Stavovské rady v Brně v měsíci dubnu opět v hotelu KOZÁK v městské části Žabovřesky. Toto zasedání bude mít hlavní téma XIV. Sněm, který se bude konat po 6 letech opět na Moravě a to v Brně dne 7.června 2003. Jednání bude vesměs pracovně - organizační.
Podzimní setkání Rodového kraje Brno bude pravděpodobně v říjnu. Upřesnění bude včas oznámeno pozvánkou.

Jiří Václav Procházka z Radlic
Hejtman Rodového kraje Brno

Zpět na začátek stránky

Rodový kraj Liberec
PLÁN ČINNOSTI NA ROK 2003
1) Schůzka členů Rodového kraje Liberec na zahájení roku. (Vybrání příspěvků pro RK Liberec, příprava na akci - Jeden hrad ročně, p.Nejedlo - přednáška z oboru faleristiky).
Termín: Březen - bude upřesněno pozvánkou.
2) Výlet členů Rodového kraje Liberec na Poutní místo - Svatá Hora Příbram - předběžný termín: Sobota 24.května 2003
3) Účast na Sněmu ZSRU v Brně - termín 7.června 2003
4) Setkání členů Rodového kraje Liberec + pozvání členů z celé ZSRU na Zátiší v Hamru na Jezeře v táboře u p. Rýdla z Čápovky. Termín pro objednávky je do 15.srpna 2003 u p.Bernarda na č.tel.: 603 147 271

PROGRAM SETKÁNÍ:
Pátek 12.září : 17.00 zahájení - ubytování v chatkách 21.00 táborák s opékáním buřtů, poté přesunutí do stylové restaurace - program s hudbou a tancem
Sobota 13.září: Program bude upřesněn a předán Krajským hejtmanům na Sněmu v Brně. Večer táborák a přátelské posezení
Neděle 14.září: Program dle dohody - výlet na Ještěd


5) Zúčastnit se na větší akci v jiném Rodovém kraji ( navázání kontaktů).
6) Schůzka na konci roku 2003 - naplánování akcí na rok 2004, popovídání o problémech Rodového kraje, seznámení členů s děním v Rodovém kraji, novinky ze Stavovské rady

Josef Formánek z Tučap
Hejtman Rodového kraje Liberec

Zpět na začátek stránky

Rodový kraj Žatec
PLÁN ČINNOSTI NA ROK 2003
1) Jednou za čtvrtletí uskutečnit schůzku členů Rodového kraje.
2) Ve druhém čtvrtletí, případně v září, uskutečnit zájezd do Bečova n.Teplou spojený s prohlídkou hradu Bečova a známého relikviáře sv.Maura, který je prvotřídní památkou světového významu. V případě zájmu členů z ostatních Rodových krajů uskutečnit setkání v Žatci a odtud uskutečnit zájezd předem objednaným autobusem (příp. mikrobusem - podle počtu přihlášených). Po návratu do Žatce uskutečnit přátelské posezení při společném pozdním obědě.
3) Po obdržení informací od p. Václava Potůčka z Mezihoří a dalších, dát zhotovit prapor Rodového kraje Žatec. Splnění tohoto bodu je však závislé na našich finančních možnostech.
4) Účast členů na Sněmu ZSRU v Brně

Camillo Pohanka z Klatov
Hejtman Rodového kraje Žatec

Zpět na začátek stránky

Rodový kraj Plzeň
PLÁN ČINNOSTI NA ROK 2003
A. Schůzová a spolková činnost, členská základna:
* schůzky členů Rodového kraje každé první pondělí v měsíci od 18.hod. Změna termínů a místa vyhrazena. Místo setkání bude upřesněno vždy na předchozí schůzce. ( zatím : Restaurace Merlin, Špálova 17, Plzeň)
* Zemská stavovská rada březen + září (Praha) účast p.Urbánek a Mgr.Voříšek
* účast na XIV. Zemském sněmu v Brně 7.6.2003, Letohrádek Mitrovských, Brno Pisárky - všichni členové
* účast na celostátním setkání v roce 2003 - termín a místo bude upřesněno
* vyhotovení praporu ZSRU - Rodového kraje Plzeň - návrh zpracuje p.Urbá-nek, vyhotovení zabezpečí p.Karbus
* rozšířit členskou základnu o 1-2 členy
* zabezpečit vybrání členských příspěvků - I.čtvrtletí 2003 - všichni členové
B. Práce s tradicemi a rody (genealogie)
* na schůzkách průběžně zařazovat informace o aktuálních problémech, které zajímají členy v oblasti genealogie a heraldiky - zákony, archivy, pro- blematika bádání a získávání informací, návrhy nových erbů a pod.
* pomoc zájemcům o získávání informací o rodech
C. Kulturní, společenské a pracovní aktivity v průběhu roku:
* vydání ročenky ZSRU - RKP : Listopad 2003
* průběžně o naší činnosti informovat Stavovské listy. Napsat 2 články o činnosti ZSRU - RKP a její propagace v celostátním nebo regionálním tisku (Mgr.Voříšek), 1-2 články k historii Moravy do Stavovských listů (p.Urbánek) v souvislosti s nastávajícím XIV.Sněmem v Brně
* návštěva středoevropského muzea heraldiky na zámku Hluboš (okr.Příbram)
* zhotovení drobných propagačních materiálů ZSRU-RKP k iformování veřejnosti o cílech, činnosti a záměrech ZSRU-RKP a pomoc členům RKP při vyhotovení erbů, znaků, razítek - dle požadavků
Další činnost bude průběžně doplněna o úkoly vyplývající z plánu Zemské stavovské rady a ze závěrů přijatých XIV. Sněmem ZSRU.

Antonín Urbánek ze Zděchova
Hejtman Rodového kraje Plzeň

Zpět na začátek stránky

Rodový kraj Benešov
PLÁN ČINNOSTI NA ROK 2003
Leden: Společná účast na novoročním koncertu
Únor: 8. setkání Rodového kraje Benešov ve Voticích
Duben: Pálení čarodějnic
Květen: Koncert v kostele sv.Filipa a Jakuba na Chvojně
Setkání rodu Potůčků
Červen: Účast na XIV.Sněmu ZSRU
Koncert v kostele sv.Filipa a Jakuba na Chvojně
Září: Koncert v kostele sv.Filipa a Jakuba na Chvojně
Setkání rodu Fulínů
Společná návštěva koncertů a bohoslužeb v zámku Konopiště.
Dále pokračování v údržbě a opravě kostela sv.Filipa a Jakuba na Chvojně včetně jeho okolí.
Návštěva všech akcí ostatních Rodových krajů, které budou včas oznámené a na které budeme pozváni.

Václav Josef Potůček z Mezihoří
Hejtman Rodového kraje Benešov

Zpět na začátek stránky

Rodový kraj Chrudim
PLÁN ČINNOSTI NA ROK 2003
Leden Vyhlášení VIII.ročníku literární soutěže o Cenu J.L.Zieglera pro studenty středních a odborných škol. Zajistí Mgr. Ivan Slejška.
Únor Pořádání plaveckých závodů pro děti z dětských domovů. Termín: Úterý 18.2. dopoledne. Zajistí Dr.Andrle.
Březen Návštěva operního představení ve Státní opeře v Praze. Zajistí členové: Jiřina Přívratská a Richard Haan, sólisté opery.
Duben Návštěva vernisáže některé výstavy v Okresním muzeu ve Vysokém Mýtě. Zajistí: Dr. Andrle.
Květen Plavecká škola AAA bude v úterý 6.5. pořádat První mistrovství Evropy parla-mentů v plavání. Zajistí: Dr. Andrle.
Červen Účast na Dnech chleba, které pořádá náš člen Bohuslav Štanglica z firmy NOPEK Vysoké Mýto. Termín: 4.-6. června v Pardubicích.
Červenec Účast na akci Loutkářská Chrudim.Termín: 4.-6. července.Zajistí Mgr.Ivan Slejška
Srpen Společné setkání na chatě Dr.Andrleho v Roudné u Nových Hradů. Termín: Pátek, sobota 1.-2. srpna.
Září Orlický maraton v plavání. Pastvinská přehrada - restaurace Na panelu. Termín: 6.9.. Zajistí: Dr. Andrle
Říjen Pořádání mezinárodních závodů, Velké ceny Vysokého Mýta v plavání. Termín: 4. - 5. 10. Zajistí: Dr. Andrle
Listopad Setkání členů Rodového kraje Chrudim v Chrudimi s programem. Zajistí: Mgr.Ivan Slejška a Dr. Andrle.
Prosinec Pro Mikulášskou nadílku dětí z Dětského domova v Holicích zajistit dárky a zúčastnit se besídky. Zajistí: Všichni členové přispějí dárky.

Dr. Augustin Andrle
Hejtman Rodového kraje Chrudim

Zpět na začátek stránky

Rodový kraj Olomouc
Na XIII. Zemském sněmu ZSRU byl ustanoven MUDr.Oto Košta do funkce hejtmana Rodového kraje Olomouc s tím, že jeho úkolem je konstituovat RK Olomouc do následného Zemského sněmu v Brně. Do uvedené doby je též třeba zajistit razítko a prapor - v této záležitosti je velmi nápomocen pan A.Urbánek ze Zděchova.
Zároveň probíhá aktualizace členské základny, což je poněkud komplikováno značnými změnami proti původním údajům.
Po XIV. Sněmu ZSRU bude RK Olomouc usilovat o vytvoření vlastních www stránek, které by měly být dokončeny do konce roku 2003.
Schůzky členů RK jsou plánovány na termíny 25.2., 25.3., 29.4. a 27.5. v klubovně Muzea, kde vyvíjí svoji aktivitu pan Leopold Podmolík - člen RK Olomouc.
7.června 2003 se účastní členové RK Olomouc XIV. Zemského sněmu v Brně.
Po Sněmu budou probíhat schůzky v upřesněných termínech v Muzeu a jejich hlavní náplní bude tvorba www stránek a příprava XV. Zemského sněmu v Olomouci - součástí těchto aktivit bude i plánované setkání Hejtmana RK s olomouckým biskupem.
Kontaktní adresa: MUDr. Oto Košta, Na sídlišti 293, 783 49 Lutín
e-mail: oto.kosta@worldonline.cz
tel: 585 944 234 po 20. hodině
MUDr. Oto Košta
Hejtman Rodového kraje Olomouc

Zpět na začátek stránky

 
Znak Rodového kraje Olomouc a jeho popis:
Dělený štít, v jehož horním modrém poli je stříbrno červeně šachovaná vyrůstající orlice vpravo hledící, se zlatým zobákem a zlatou heraldickou korunkou, spodní, pol-cená část má ve svém pravém zlatém poli dvě černé, zkřížené ostrve o šesti sucích, v levém, červeném poli šest stříbrných kuželů, z toho čtyři nahoře a dva dole.
Komentář:
Při návrhu znaku pro ZSRU, Rodový kraj Olomouc jsem vyšel z možné kombinace spojení světské a církevní moci.
1. Horní část znaku je příslušná státní-mu znaku, její jedné z částí - a to Moravě.
2. Ve zlatém poli dvě zkřížené černé ostrve. Zkřížené ostrve byly ve znaku historicky prvního moravského hejtmana Rajmunta (Remunta) z Lichtemburka z roku 1298. Připomínám, že úřad moravského zemského hejtmana byl starším úřadem, než úřad jeho českého kolegy (až v 15. století ).
3. V červeném poli šest stříbrných kuželů, z toho čtyři nahoře a dva dole Počátky olomoucké církevní správy je nutno hledat již v dobách Velkomoravské říše. Po svém návratu na Moravu byl r. 870 papežský legát (sv.) Metoděj vysvěcen na arcibiskupa panonského a 10 let nato se stal metropolitou spojených území Panonie a Velké Moravy. Arcidiecéze byla zřízena papežem Janem VIII. a Morava byla převzata pod jeho přímou ochranu. Po jeho smrti r.885 byla moravská církevní správa svěřena nitranskému biskupovi. V polovině 11.stol.(r.1063) za Vratislava II. bylo moravské biskupství v Olomouci obnoveno (jako druhé biskupství v českých zemí, čímž chtěl Vratislav II. zlomit výsadní postavení pražského biskupa - svého bratra. Olomoucká diecéze byla posléze r. 1085 zrušena a začleněna pod pražské biskupství, které spravoval Jaromír. V r. 1344 povýšil papež Kliment VI. (bývalý pařížský vychovatel Karla IV.) pražské biskupství na arcibiskupství a jemu byla podřízena biskupství v Olomouci a Litomyšli. Roku 1777 bylo bullou Pia VI. olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Prvním arcibiskupem se stal Antonín Theodor hrabě Colloredo-Waldsee.
Původní znak biskupství byl červený štít se šesti stříbrnými kužely, nahoře čtyři a dole dva. Vznik tohoto znaku spadá do doby biskupa Bruna ze Šaumburku (1245-1281) ke konci 13. století. Je vyslovována domněnka, že byl inspirován rodným erbem biskupa Bruna (původně kopřivové listy stylizované tak, že vynikaly jejich hroty, podobné kuželům ve znaku biskupství).
Jeho znak vykazuje více variant, které byly později ustáleny (jedna z variant: v červeném štítu 6 stříbrných hrotem vzhůru obrácených špicí, seřazených po 3 ve dvou řadách).
Barva znaku olomouckého biskupství (arcibiskupství) červená a stříbrná odpovídají barvám erbu českého krále. To ukazuje na dobu, kdy biskup Bruno byl věrným stoupencem a rádcem krále Přemysla Otakara II. V této formě zůstal znak olomouckého biskupství až do r.1588, kdy byl znak císařem Rudolfem II. polepšen.

Autor článku: Antonín Urbánek ze Zděchova

Zpět na začátek stránky

RK CHRUDIM PŘIPRAVIL VE SPOLUPRÁCI S PhDr. HELENOU M.TARKÓ
UDÍLENÍ

Zvláštní ceny Josefa Liboslava Zieglera


Životopis J. L. Zieglera
Josef Liboslav Ziegler se narodil 10. července 1782 v Hradci Králové, jako syn Anny a vysloužilého desátníka Jana Zieglera. Matka pocházela z Chrudimi, kde se 18.února 1792 znovu provdala za hrnčíře F.Stiglitze. V Chrudimi vychodil školu, soukromě se učil u kapucína a katechety Donula Kory, kterému posluhoval. V té době se stal soukenickým tovaryšem. Později přešel na gymnázium ve svém rodišti, filozofii a bohosloví pak studoval v Praze.. Byl kaplanem v Dobrušce, administrátorem v Meziříčí na Opočensku a profesorem teologického ústavu v Hradci Králové na faře v Dobřanech. Tam se také setkal s Dobrovským. Byl duchovním otcem společenského života v Hradci Králové, spolu s Klicperou a Pospíšilem.
Dne 23.listopadu 1825 byl císařovnou Karolinou Augustou, jako paní českých královských věnných měst, jmenován děkanem v Chrudimi. 6.srpna 1826byl královéhradeckým biskupem Aloisem Josefem hrabětem Krakovským z Kolovratu uveden do úřadu.
Vlastnil velkou knihovnu, která obsahovala díla klasická, teologická, filozofická a právnická. Zahrnovala také bohatý soubor české literatury od 16. až do 19. století.
Jako děkan chrudimský se J.L.Ziegler zaměřil na povznesení českého jazyka a národní kultury. Roku 1821se stal členem Slovenské učené společnosti v Uhrách. Rovněž jeho společenská činnost byla velmi bohatá. Roku 1835 se stal čestným členem opatrovny v Plzni, roku 1837 členem Spolku pro zvelebování hudby církevní, roku 1838 čestným členem opatrovny v Kutné Hoře. V pamětní knize Matice české, založené roku 1831, je mezi zakladateli uveden na třicátém místě.
J.L.Ziegler dlouho trpěl krční chorobou a souchotinami. Zemřel 23.května 1846 a byl pohřben pod dlažbou předsíně kostela sv.Michala. V úmrtním oznámení se připomíná, že pečoval " přes dvacet let neúnavnou pracovitostí o blaho ovčiček svých ve městě Salvátorově".

Zpět na začátek stránky

Stanovy pro udílení zvláštní ceny Josefa Liboslava Zieglera
U D Ě L O V A N É
Zemskou stavovskou rodovou unií
Preambule: Zvláštní cena J.L.Zieglera (dále jen Cena) je udělována na památku J.L.Zieglera, významné osobnosti kulturního a společenského života Chrudimského kraje
Stanovy : 1. Cena je udělována členům i nečlenům ZSRU za významné činy v oblasti kulturní, odborné a společenské, vztahující se k ZSRU a oblas- tem v souladu s její činností.
  2. Cenu uděluje Zemská stavovská rada (dále jen Rada) na návrh členů Rady, nebo na návrh Rodových krajů.
  3. Návrh na udělení Ceny je předkládán Radě na předepsaném for- muláři
  4. Návrh musí obsahovat jméno a podpis navrhovatele, jméno oso- by navržené na udělení Ceny a zdůvodnění, proč má být cena udělena. Je-li návrh předkládán Rodovým krajem, je nutný též podpis a souhlasné vyjádření Hejtmana Rodového kraje a datum projednání v RK.
  5. Návrh je posouzen tříčlennou odbornou komisí. Členové komise zašlou své stanovisko písemně na adresu Zemského starosty a ten je předloží Radě na jejím zasedání. Vyjádření jednotlivých členů komise je zaznamenáno do předepsaného formuláře.
  6. Odborná komise je poradním orgánem pro udělení Ceny a její sta- novisko není pro Radu závazné.
  7. Členy odborné komise volí Rada na svém zasedání z kandidátů navržených členy Rady a jednotlivými RK. Ke zvolení je třeba nadpo- loviční většina hlasů přítomných členů Rady. Při rovnosti hlasů roz- hoduje hlas Zemského starosty, v případě jeho nepřítomnosti hlas Zemského místostarosty.
  8. O udělení Ceny rozhoduje Rada při svém zasedání, na základě písemného návrhu a s přihlédnutím ke stanovisku odborné komise. Rada rozhoduje hlasováním. Pro udělení Ceny je zapotřebí nadpolo- viční většina přítomných členů Rady. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas Zemského starosty, v jeho nepřítomnosti hlas Zemského místo- starosty.
  9. O projednání návrhu na udělení Ceny, hlasování a rozhodnutí Rady se provede záznam do zápisu ze zasedání Rady a přiloží se k ně- mu předepsaný formulář.
  10. Cena je předávána slavnostně na Zemském sněmu ZSRU. Nemůže- li se oceněný z objektivních příčin dostavit, může mu být Cena, po vzájemné dohodě, předána na jiném vhodném místě. V tomto přípa- dě Cenu předává nejméně dvoučlenná delegace, složená z jednoho člena Rady a jednoho člena ZSRU, případně dalších členů a funkcio- nářů ZSRU. O předání Ceny se provede záznam do zápisu ze zasedání Zemského sněmu ZSRU.
  11. Cenou se rozumí plaketa a listina s pečetí.
  12. S udělením Ceny nejsou spojeny žádné další závazky, povinnosti či výhody.
  13. Po udělení se Cena stává výlučným majetkem oceněného a jeho dědiců. Odnětí či vrácení se neprovádí.
Závěrečné  
ustanovení: Cena J.L.Zieglera slouží k ocenění a povzbuzení těch, kteří svojí činností přispěli ke zviditelnění, rozvoji a propagaci činnosti ZSRU a nebo dosáhli významných veřejných nebo uměleckých úspěchů.

Zpět na začátek stránky

Moravští zemští hejtmani
(hejtman zemský na Moravě, hejtman markrabství Moravského)
Království české a Markrabství moravské mívaly kdysi v čele své zemské správy zemského hejtmana. Zpočátku jeho funkce spočívala v zastupování krále v době jeho nepřítomnosti v zemi. Na Moravě bývali zemští hejtmani jmenováni až tehdy, kdy nebyl žádný markrabě, tj. v době , kdy markraběcí titul nesl sám král.
Úřad zemského hejtmana je starší než úřad jeho českého kolegy. Zatímco v Čechách se s ním setkáváme až v 15. století, první zmínka o moravském zemském hejtmanovi pochází už r. 1298. Od dob markraběte Jošta se nazýval zemský hejtman na Moravě také starostou, od r. 1621 gubernátorem, od r.1782 prezidentem gubernia. Vzhledem ke své topografické poloze nemohla být Morava spravována králem a jeho úředníky v Praze tak bezprostředně jako Čechy, proto byl moravský zemský hejtman nadán daleko rozsáhlejšími pravomocemi jako skutečný králův náměstek. Z toho vznikla časem praxe, že moravský hejtman byla funkce stálá a nikoliv jen příležitostná, a s tím tedy měl úřad hejtmana markrabství Moravského daleko větší význam než podobný úřad v Čechách.
Jako náměstek českého krále předsedal zemský hejtman moravským sněmům i zemskému soudu. Jeho soudní pravomoc byla značná: vyřizoval odvolání, tzv. apelace královských měst, a spolu se zástupci stavů rozhodoval ve sporech o čest. Proti jeho rozhodnutí se bylo možno odvolat už jen k samotnému králi, ale to jen zhruba do bělohorské doby. Od té doby musely být všechny moravské pře vyřizovány u moravských soudů.
Bylo stanoveno, že moravským zemským hejtmanem může být jen moravský rodák, příslušník starého panského rodu, na Moravě usazeného a s majetkem v zemi. Teprve na konci 18. století (r.1791), kdy byly Čechy a Morava zaplaveny cizími rody, bylo jejich příslušníkům umožněno dosazení zemského hejtmanského úřadu na základě prostého inkolátu, který udílel sám panovník bez případného souhlasu zemského sněmu. V té době měl ovšem moravský hejtman k dispozici značně velký úřednický i soudní aparát (od r. 1636 úřad královského zemského hejtmanství a královský tribunál, od r.1650 zemský výbor od r. 1763 gubernium.
Od 2. poloviny 18. století postupně klesá jejich stavovský význam a z historicky známých osobností, kteří v zemi zastupovali krále, se postupně stával úředník, představující státní správu a administrativu. Od josefínské reformy (po r. 1782) byl zemský hejtman zároveň presidentem moravskoslezského gubernia, u něhož nebyla uplatňována stará podmínka, že to musí být člověk vlastnící na Moravě pozemky. Samotný zvučný hejtmanský titul se zvolna ztrácel.
Prvním moravským hejtmanem byl Rajmunt (Remunt) z Lichtemburka a posledním moravským zemským hejtmanem byl Leopold hrabě Lažanský.
Markrabě
(markrabí, lat. comes marchae, něm. Markgraf, angl. margrave) - obecně titul vládce nebo správce v určitém, nejčastěji pohraničním okrsku země tzv. marce.
Moravě se dostalo statutu markrabství r. 1182 od Friedricha I. Barbarossy jako projev neuskutečnitelné snahy Svaté říše římské si Moravu přímo podřídit. Na Moravě vládl v zastoupení krále markrabě moravský, kterým byl zpravidla panovníkův syn nebo jeho bratr. Později si panovníci nechávali hodnost markraběte sami a výkonem správy pověřovali moravského zemského hejtmana. Posledním markrabětem moravským byl rakouský císař Karel I.

Autor článku: Antonín Urbánek ze Zděchova

Zpět na začátek stránky

Recenze

MONARCHIE MODERNÍ EVROPY

Považuji za dobré upozornit Vás na novou knihu Isabelly Bricardové: Monarchie moderní Evropy.Tato je lexikonem současných panovnických rodů. Vydalo nakladatelství Brána, Praha 2002. Cena 298.- Kč. Je v překladu Tomáše Kybala dle originálu vyšlého v roce 2000.
Kniha prezentuje panovnické rody Belgie, Dánska, Španělska,Velké Británie, Liechtensteinska, Lucemburska, Monaka, Norska, Nizozemí a Švédska od první poloviny 19. století do současnosti ( doplněno vydavateli až do roku 2002).
Připomenutím nás uvádí do celé historie země a dynastií tam vládnoucích. Autorka čerpala vedle historické literatury též z novinových zpráv a současných médií. Decentně se dotkla skandálů v rodinách panujících ve Velké Británii a Monaku. Neznámé jsou našemu čtenáři majetkové poměry uvedené vždy na konci každé kapitoly u jednotlivých rodů. V obsažných poznámkách je řada pikanterií, které se do běžné historické literatury nedostanou.
Pro nás má přínos, kromě výše zmíněného, i způsob genealogického zpracování, které může být použito při sestavování rodinné kroniky našich rodů - geneze členů rodu, na závěr rodokmen. Je tak pro potomky a příbuzné zachyceno konání a události kolem jednotlivých členů rodu.
Práce se téměř obešla bez chyb.
str. 131: u Anny Anglické (1665 - 1714) uvádí, že koruna připadla nejbližšímu (!) dědici, kurfirstu Jiřímu Hanoverskému. Nejbližším příbuzným byl ale její bratr Jakub, rovněž syn Jakuba II. Ten pak žil v emigraci.Angličtí whigové zničili její závěť a nástupem nové hanoverské dynastie si zajistili větší vliv.
str. 214: u Lucemburska k roku 1308 uvádí, že " Jindřich VII. Lucemburský se stává německým císařem pod jménem Jindřich IV." Není tomu tak. Jindřich IV., císař německý, byl z rodu franckých vévodů sálských. Narozen roku 1050, císařem 1056 - 1106. Byl znám svým pokáním před papežem v Canosse v roce 1077. Jindřich, hrabě Lucemburský, byl proto jen Jindřichem VII.
  Překladateli žel nebyly známy běžně užívané přídomky:
str. 172: uvádí u Edwarda, třetího syna Alžběty II.Anglické, že se stává vévodou z Wessexu. (Dostal titul hrabě!). Na straně 173 je jeho choť správně titulována hraběnka, na straně 193 však opět nesprávně uveden titul vévoda a vévodkyně z Wessexu.
str. 180: Theodora ( 1906 - 1969 ) , sestra prince Filipa Řeckého a Dánského, chotě Alžběty II., si vzala Bertholda z Badenu a nikoliv z Bade.
str. 217: chotí Viléma IV. Lucemburského byla Marie Anna z Braganzy a nikoli z Bragance.
Lze pochválit dotažení do současnosti vydavatelem. Úbytkem moci panovníků v dnešní době, ( nejbezradněji působí panovník ve Švédsku ) se vytratily i sňatky z politických důvodů s vlivnými příslušníky jiných panovnických dynastií a sňatky se dostaly na úroveň sňatků měšťanských. Absolutními panovníky proto zůstávají jen kníže Liechtensteiský a Monacký, kteří mají ale na evropské dění zanedbatelný vliv.
Kniha je doplněna barevnými fotografiemi z oficiálních příležitostí i soukromí panovníků, nám většinou neznámých a je přínosnou nejen pro historii, současné dění, ale i příkladem pro práci v oblasti genealogie.
Autor: JUDr. Jaromír Stach z Hrádku
komora historická

Zpět na začátek stránky

SÁM PROTI TOKU ČASU
Na XIII. zemském sněmu, který se letos konal ve dnech 8. a 9. června v královském městě Žatci, představil Mgr. Henry Pohanka, člen ZSRU a příslušník RK Žatec, svůj zbrusu nový knižní titul nesoucí název Sám proti toku času aneb s genealogií k vlastním kořenům. Debut knížky se mezi přítomnými těšil značné pozornosti.
Obsah knížky se opírá o dlouhodobě nastřádané studijní poznatky a zkušenosti autora. Klade si za cíl nejen nabídnout pomocnou ruku všem těm, kteří by se rádi bez cizí pomoci a nejsnazší cestou dozvěděli alespoň to, kdo a kým byli jejich předkové, ale přináší celou řadu zajímavých a inspirujících informací i těm, kteří se třeba jen z prostých osvětových důvodů chtějí obšírněji seznámit především s teoretickými a praktickými otázkami genealogie, jimž je věnována téměř vyčerpávající pozornost.
Přestože počet zájemců o občanskou genealogii neustále narůstá, nebyla u nás prozatím vytvořena dostatečně pestrá nabídka publikací zabývajících se touto problematikou. Jedním z cílů předkládané knihy je tento volnější prostor poněkud zmenšit. Kniha se vyznačuje specifickou povahou zpracování. Je koncipovaná do tří částí. První část knihy se soustřeďuje převážně na teorii základů genealogie. Záměrně se také méně či více věnuje příbuzným oborům, s nimiž se každý rodopisec může nepochybně dříve nebo později setkat. Krom toho se dotýká například i problematiky měření času, vývoje našich jmen, migrace obyvatelstva a historie našeho státoprávního uspořádání apod. Druhá část knihy otevírá na pozadí teorie cestu k uskutečnění praktických kroků. Seznamuje čtenáře s tím, jak a kde je možné začít s vlastní rodopisnou činností, jak si má utvářet genealogický fond apod. Nejvíce se však soustřeďuje na práci s matrikami a dalšími archivními materiály, jejichž počet v knize přesahuje hranici sta. Třetí část knihy tvoří rozličné praktické přehledy, ukázkové grafy, různorodé pomůcky a poměrně rozsáhlé latinsko-české a německo-české slovníky, které mohou velice usnadnit a zpřesnit rodopiscovu práci. Estetická tvář knihy byla vymodelována samotným autorem a její celková podoba vykazuje známky reprezentativního charakteru. Publikace vstupuje na náš knižní trh jako dítě hodné pohlazení a adopce do vlastních knihoven.
Zpět na začátek stránky
Rodové příjmení a jeho vývoj
D.Moldavová ve své knize " Naše příjmení " říká: Naše jména, která dnes známe jako příjmení, vznikala postupně v průběhu několika století, přibližně od 14. do 18. a to nejprve u šlechty, pak u měšťanů a svobodných sedláků. Po rozmanitých nábězích byla dědičnost a neměnnost příjmení uzákoněna teprve roku 1780 a tehdy také dostali svá příjmení i bezzemci a čeleď, pokud je však dosud ještě neměli. Jinak však byla příjmení vžita většinou od počátku 16.století. Faktorem, který nelze zanedbat, je komolení jmen, dané neporozuměním jejich etymologii, někdy jejich umělé zušlech-ťování i nestálost grafické podoby jazyka, přeslechnutí a špatné čtení.....
Příjmení lat. cognomen - jméno rodinné, jež se přidává k vlastnímu jménu osobnímu (u křesťanů ku jménu křestnímu) jakožto bližší označení osoby a jest v rodině dědičným. Původně asi stačilo jedno jméno osobní, avšak později, když se vyskytlo více osob téhož jména a bylo potřebí rozeznávati je, dávána jim příjmení a to jednak podle otce nebo matky ( tzv.Patronymika), jednak podle nejrozmanitějších okolností, např. podle vlastností tělesných i duševních, návyků, zaměstnání, bydliště, původu, podle předmětů živých i neživých, někdy i podle toho, jaké kdo měl pořekadlo, ap. .....
..... V západní Evropě příjmení začala vznikati v 10. století, nejdříve ve Francii, zvláště v Normandii, odkudž zvyk ten dostal se do Anglie a do Skotska. V Německu vznikala příjmení ve 13.století, ale bývala nahodilá, nepevná a ani v polovině 15.století nebyla ještě dědičnými. Podobně bývalo i v Čechách a ostatních zemích střední Evropy. Nejobyčejnější původ příjmení zajisté bylo přezdívání. Lidé tak začali říkat některé osobě a ta chtíc nechtíc jméno konečně ujímala. Proto ještě dlouho po době husitské mezi jméno křestní a mezi jméno ledajak nabyté vkládalo se slovo "řečený". Nejstarobylejšího původu jsou příjmení povstalá z jmen křestních, např. Jan Jakubův, jsou to vlastně patronymika.......
Tolik Ottův slovník naučný díl XX. str. 684-685
Určit vznik příjmení zcela jednoznačně do konkrétní doby jistě nelze, záleželo na kraji. Konkrétně na Chomutovsku je používání příjmení zcela běžné již v polovině 15.století.
A teď již konkrétně k rodovému jménu Kemrů: Zatím prvním zaznamenaným tvarem jména je Körner ( podle germanistů se vyslovovalo "KERNR" ) a i když foneticky zůstávalo stejné, jeho písemný tvar se značně měnil - záleželo na osobě písaře i na tom, kdo jméno vyslovil. Proto se v průběhu let používala celá řada zkomolenin a později i vývojových stupňů tohoto původního jména.
Körner nebo Korner znamená ve středo-horno-němčině mlynář ,
v odvozeném významu též obchodník s obilím. Jméno je tzv.vola- cí, odvozené od apelativa Körne = mlýnský kámen - žernov.
Toto je tedy tvar jména tak, jak se objevuje v zatím prvním písemném dokumentu a sice v roce 1470, kdy Michal Körner kupuje v Březně statek od Karla z Března. Od té doby se jméno vyskytovalo v mnoha různých písemných tvarech: Kerner, Kernner i Cornn a Corner, Gerner, dále pak Kherner, Kärner atd. V roce 1537 se objevuje i tvar Kormer, což je zatím první zaznamenaný případ, kdy bylo N změněno na M. Zapisované tvary jména byly závislé také krajově. Např. v Okoříně již v průběhu druhé poloviny 16.století se objevuje téměř výhradně tvar Kermer případ-ně Körmer. Totéž u krbické větve. Později, v roce 1657 se v Hohentannu objevuje dokonce již tvar Kömer (!) , tedy bez prvního R. To byl však v této oblasti skutečně jen ojedinělý případ, obecně lze říci, že v lokalitě severních Čech se používal téměř výhradně německý tvar jména.
Teprve přesídlením Matěje z Prunéřova do Hradečna v roce 1707 znamenalo nejen pro vývoj rodu , ale i pro vývoj rodového příjmení důležitý zlom. Zatímco na kupní smlouvě z téhož roku je ještě Matěj psán Körmer ( zápis je, snad jako jediný v celé pozemkové knize psán německy! ) , při předání gruntu synu Janovi v roce 1723 ( zápis je psán česky ), jsou oba zapsáni Kermer. Tento tvar se v pozemkové knize Hradečna zachoval až do 5.června 1789 kdy se Jiří domáhá u vrchnosti svého práva na grunt ( o tom také dále ) a je písařem zapsán jednoznačně KEMR ! A nejenže je takto zapsán písařem, ale on se také tak vlastnoručně podepisuje! Ovšem 18.dubna 1792 je již písařem opět zapsán jako Kemer a 8.srpna 1798, kdy došlo konečně k definitivnímu navrácení gruntu do Jiřího majetku je stále psán Kemer a jeho bratr Václav je stejným písařem zapsán dokonce jako Khemer! Jednoznačně můžeme říci, že k trvalému užívání "českého" tvaru jména dochází s nástupem doby obrozenecké, 20.května 1820 je ještě v Kamenných Žehrovicích Antonín při svém sňatku s Alžbětou Zemanovou zapsán Khemr, ale 11.října 1836 je Marie při svém sňatku s Josefem Jirasem v Doksech zapsána Kemrová a ve všech matričních zápisech v Kamenných Žehrovicích po roce 1850 je již používán výhradně tvar Kemr. A tak tomu bylo, nezávisle na sobě, v celé středočeské oblasti, kde se v té době Kemrové vyskytovali - prakticky v časovém úseku několika málo let se všude začal používat stávající tvar, totiž KEMR.
Z uvedených skutečností lze dojít k jedinému závěru: Všichni příslušníci rodu, kteří používali a používají příjmení ve tvaru KEMR jsou jednoznačně potomci onoho Matěje, který přišel do Hradečna roku1707. Naproti tomu, ne všichni potomci Matěje dnes tento tvar jména používají. Jako příklad uvedu větev Peruckou, kde její příslušník Václav byl při svém narození dne 27.7.1872 zapsán chybně jako KAEMER (!) a toto příjmení používají členové této větve dodnes.
Osud příslušníků rodu, Matějových sourozenců a bratranců byl dosti jednoznačný. Zatímco v minulém století a za první republiky byli poměrně značně rozšířeni právě na chomutovsku a kadaňsku, jmenovitě v Pesvi-cích, Všestudech, Okoříně atd. ovšem jako německy mluvící a k německé národnosti se hlásící a proto byli po roce 1945 odsunuti a není znám případ, že by dnes někdo z nich na území České republiky žil.
A ještě bych se chtěl v souvislosti s tvarem našeho rodového příjmení zmínit o dvou zajímavostech. Paní D. Moldavová , z jejíž knihy "Naše příjmení" je citováno na začátku této kapitoly, se v této knize pokouší vysvětlit původ jména Kemr a protože vycházela pouze z dnešního tvaru z kterého odvodila, že původní tvar jména byl Kämer což znamená "hřebenář" nebo též " česáč vlny" , což byla samozřejmě chybná dedukce. Na obranu autorky se však sluší uvést, že sama ve své knize píše, že odvození původu jmen prováděla pouze na základě jazykových zákonitostí a že jen podrobným studiem historických písemností lze dospět ke správnému výsledku.
Druhý případ se odehrál v souvislosti s přípravou velkého článku o rodu Kemrů v Mladém světě ( článek vyšel v srpnu 1983 ) kdy se autoři článku , pánové Dr. Šálek a Dr. Nádvorník obrátili na PhDr. Ivana Lutterera aby se pokusil vysvětlit původ jména Kemr. Ale jelikož jsme s rodopisným pátráním tenkrát byli teprve v roce 1575, kdy převládal tvar jména Kermer, došel Dr. Lutterer rovněž k chybnému závěru. Vzhledem k tehdy známým skutečnostem, vycházel ze starogermánského osobního jména Germar, Germer a z toho, že změna G na K je u slov cizího původu velice častá. Toto, dle jeho názoru, výchozí jméno se dodnes objevuje v názvech několika německých obcí, např. Germerswang ( roku 809 psáno Kermereswanc) a Görmar v Duryňsku se v roce 897 psalo Kermara.
Jako většina jmen germánského původu je i toto jméno osobní složeno ze dvou částí , první "ger" znamená oštěp a druhá část "mer" nebo "mar" se překládá jako velký, proslulý - jméno by tedy mělo význam jako "oštěpem proslulý". A protože ani my jsme tehdy ještě nevěděli, že původní tvar jména Kemr byl Körner, nevěděl to ani Dr.Lutterer a proto i tento výklad jména se ukázal jako chybný.
Tolik tedy na dokreslení toho, jak je někdy těžké dopátrat se skutečného výkladu rodového jména.

Autor: Jan Václav Kemr z Krbic

Zpět na začátek stránky


Aktualizováno: 6. dubna 2003