Pro seznámení se statutárním městem Olomoucí
jsme Vám připravili přehled o serverech poskytujících informace.
Popis serverů:
| Oficiální server Olomouckého kraje.
Obsahuje všechny důležité informace o kraji. |
kr-olomoucky.cz |
| Informačí server o statutárním městě
Olomouc. Obsahuje oficiální informace poskytované
zastupitelstvem města. |
olomoucko.cz |
| Nezávislý informační server Olomouckého
regionu. Poskytuje všechny potřebné informace, které návštěvník
města využije.
Pro urychlení hledání na tomto serveru jsme Vám připravili
odkazy na:
|
olomouc.cz |
1997
Střední Moravu i město zasáhly ničivé povodně. Stoletá voda zaplavila téměř třetinu Olomouce a
nejvíce postihla Černovír, Lazce a Nové Sady.
1971
Vyhlášení městské památkové rezervace v Olomouci.
1946
Obnovení univerzity ve městě.
15. 3. 1939 – 8. 5. 1945
Nacistická okupace města v období 2. světové války.
1918
Vznik československého státu významně ovlivnil i Olomouc. K Olomouci byly připojeny města Hodolany a Nová ulice a celkem jedenáct obcí: Bělidla, Černovír, Hejčín, Chválkovice,
Lazce, Nové Sady, Nový Svět, Neředín, Pavlovičky, Povl a Řepčín. V Olomouci tak převládla česká populace.
1886
Císařským dekretem byla Olomouc společně s Terezínem a Josefovem zbavena statutu pevnostního města a osvobodila se tak se sevření hradeb.
1860
Zrušení vysokého učení v Olomouci.
1850
Podepsána punktace mezi Rakouskem a Pruskem o postavení obou států v Německém spolku.
1848
Císař František Josef I. byl v arcibiskupském paláci uveden na trůn.
1777
Olomoucké biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství.
1762
Císařovna potvrdila Olomouci výsadu používat titul „královské hlavní město“.
1758
Město odolalo pruskému obléhání. Císařovna při této příležitosti polepšila městu znak a velitele pevnosti jmenovala polním maršálkem.
1655
Císař Ferdinand III. prohlásil Olomouc pevnostním městem. Postupně probíhající výstavba barokního opevnění byla završena až o sto let později, 1742 – 1756, Marií Terezií.
1642
Generál Lenart Torstenson v čele švédských vojsk dobyl po čtyřdenním obléhání Olomouc.
1621
Bitva na Bílé hoře představovala i pro Olomouc začátek období úpadku a strádání. Už 11. ledna město bez odporu obsadila císařská vojska a do městské rady byli dosazeni císaři věrní katolíci.
Krnovský markrabě Jan Jiří se neúspěšně pokusil o dobytí Olomouce.
1620
Na trůn nastoupil „zimní král“ Fridrich Falcký.
1573
Založení druhé nejstarší univerzity v českých zemích – jezuitské akademie – biskupem Vilémem Prusinovským.
1469
V období Česko – Uherských válek byl v Olomouci prohlášen českým králem uherský král Matyáš Korvín.
1314
Na český trůn usedl rod Lucemburků. Král Jan Lucemburský nazývá ve svém privilegiu z tohoto roku Olomouc „prvním na Moravě“.
4. srpen 1306
Neznámý vrah připravil o život posledního českého krále z rodu Přemyslovců – Václava III. Král byl zavražděn v sídle olomouckého kapitulního děkana, kde pobýval před plánovaným válečným tažením do Polska.
1246
Zakládací listina královského města Olomouce se nedochovala. Královské město Olomouc založil patrně před tímto rokem král Václav I.
kolem r. 1200
Konec vlády olomouckých údělných knížat. Po tomto období vládli na Moravě markrabata nebo přímo čeští panovníci, kteří zde ale neměli trvalé sídlo. Olomouc ztratila poněkud na svém politickém vlivu a stala se spíše centrem provinční vlády.
1063
Založení moravského biskupství se sídlem v kostele sv. Petra v Olomouci. Prvním olomouckým biskupem se stal břevnovský mnich Jan, břevnovští benediktini se v roce 1078 přestěhovali rovněž do nově založeného kláštera Hradisko.
1055
První písemná zmínka o „hradě Olomouci“ v Kosmově kronice. Nově vznikla tři moravská údělná knížectví (brněnské, znojemské a olomoucké) - Olomouc se stala centrem údělného knížectví.
asi 1030
Po připojení Moravy k českému přemyslovskému státu se v Olomouci usazuje první údělný moravský kníže Břetislav, syn českého knížete Oldřicha.
2. – 10. století
Na více místech v Olomouci odkryli archeologové zbytky velkomoravského osídlení. Na Petrském návrší byly nalezeny důkazy o kontaktech olomouckého sídliště s Mikulčicemi, které jsou považovány za centrum Velkomoravské říše.
Poloha na významných evropských obchodních cestách zvyšovala postupně význam Olomouce a od 10. století dochází k výraznému hospodářskému vzrůstu. Spolu s hospodářstvím vzrůstá i politický vliv a tak si Přemyslovci zvolili Olomouc za své moravské sídelní město.
^Zpět na začátek stránky^ |