Vzniká jako nedílná součást Zemské stavovské rodové unie v roce 2002, podle jejího Organizačního řádu jako jeden z rodových krajů ČR.

Na XIII. Zemském sněmu ZSRU byl ustanoven MUDr.Oto Košta do funkce hejtmana Rodového kraje Olomouc s tím, že jeho úkolem bylo konstituovat RK Olomouc do následného Zemského sněmu v Brně a zajištění razítka a praporu - v této záležitosti byl velmi nápomocen pan A.Urbánek ze Zděchova.

Druhým hejtmanem se stal počátkem roku 2006 pán Daniel Šupík z Opavy, potomek starobylého selského rodu, sahající až do období husitských válek.

Počátky činnosti souvisejí s konstituováním ZSRU v kraji a hledáním cest jejich působnosti.Zároveň probíhá aktualizace členské základny, což je poněkud komplikováno značnými změnami proti původním údajům.

Mohou se k nám hlásit členové z Olomouce, Štemberka, Mohelnice, Přerova, Uničova, Kroměříže, ale také z jiných části Severní Moravy a Slezska – Opavska, Hlučínska, Ostravska, Valašska, Českého Těšína, Rožnovska, Bruntálska, Krnovska a samozřejmě ostatních měst a obcí v Moravsko - Slezském kraji.

Přivítáme členy, kteří mají zájem o rodokmeny svých rodů, historii a genealogii.

Svoji činnost budeme vždy plánovat počátkem roku po Zemské stavovské radě, které se zúčastní hejtman Rodového kraje.

Kdo chcete mít svůj rodový erb a tím založit rodovou tradici pro příští generace, hlaste se.

Popis erbu rodového kraje Olomouc: Dělený štít, v jehož horním modrém poli je stříbrno červeně šachovaná vyrůstající orlice vpravo hledící, se zlatým zobákem a zlatou heraldickou korunkou, spodní, polcená část má ve svém pravém zlatém poli dvě černé, zkřížené ostrve o šesti sucích, v levém, červeném poli šest stříbrných kuželů, z toho čtyři nahoře a dva dole.

Komentář ke znaku rodového kraje Olomouc:

Při návrhu znaku pro ZSRU, Rodový kraj Olomouc jsem vyšel z možné kombinace spojení světské a církevní moci.

1. Horní část znaku je příslušná státnímu znaku, její jedné z částí a to Moravě.

2. Ve zlatém poli dvě zkřížené černé ostrve. Zkřížené ostrve byly ve znaku historicky prvního moravského hejtmana Rajmunta (Remunta) z Lichtemburka z roku 1298. Připomínám, že úřad moravského zemského hejtmana byl starším úřadem, než úřad jeho českého kolegy (až v 15. století ).

3. V červeném poli šest stříbrných kuželů, z toho čtyři nahoře a dva dole Počátky olomoucké církevní správy je nutno hledat již v dobách Velkomoravské říše. Po svém návratu na Moravu byl r. 870 papežský legát (sv.) Metoděj vysvěcen na arcibiskupa panonského a 10 let nato se stal metropolitou spojených území Panonie a Velké Moravy. Arcidiecéze byla zřízena papežem Janem VIII. a Morava byla převzata pod jeho přímou ochranu. Po jeho smrti r.885 byla moravská církevní správa svěřena nitranskému biskupovi. V polovině 11.stol.(r.1063) za Vratislava II. bylo moravské biskupství v Olomouci obnoveno (jako druhé biskupství v českých zemí, čímž chtěl Vratislav II. zlomit výsadní postavení pražského biskupa - svého bratra. Olomoucká diecéze byla posléze r. 1085 zrušena a začleněna pod pražské biskupství, které spravoval Jaromír. V r. 1344 povýšil papež Kliment VI. (bývalý pařížský vychovatel Karla IV.) pražské biskupství na arcibiskupství a jemu byla podřízena biskupství v Olomouci a Litomyšli. Roku 1777 bylo bullou Pia VI. olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Prvním arcibiskupem se stal Antonín Theodor hrabě Colloredo-Waldsee.

Původní znak biskupství byl červený štít se šesti stříbrnými kužely, nahoře čtyři a dole dva. Vznik tohoto znaku spadá do doby biskupa Bruna ze Šaumburku (1245-1281) ke konci 13. století. Je vyslovována domněnka, že byl inspirován rodným erbem biskupa Bruna (původně kopřivové listy stylizované tak, že vynikaly jejich hroty, podobné kuželům ve znaku biskupství).

Jeho znak vykazuje více variant, které byly později ustáleny (jedna z variant: v červeném štítu 6 stříbrných hrotem vzhůru obrácených špicí, seřazených po 3 ve dvou řadách).
Barva znaku olomouckého biskupství (arcibiskupství) červená a stříbrná odpovídají barvám erbu českého krále. To ukazuje na dobu, kdy biskup Bruno byl věrným stoupencem a rádcem krále Přemysla Otakara II. V této formě zůstal znak olomouckého biskupství až do r.1588, kdy byl znak císařem Rudolfem II. polepšen.

Autor znaku a komentáře: Antonín Urbánek ze Zděchova