Logo Chrudim
Rodový kraj se představuje
Informace z RK
Kontakty na členy RK
Informace o členech RK
Hrady, zámky a pamětihodnosti RK
Archívy v RK
Muzea v RK
Z historie RK

 

Nadpis - pamětihodnosti RK Chrudim

Kostelíček Zvěstování Panny Marie v Janovičkách potřebuje pomoc.

Na okraji české tabule, jihovýchodně od Košumberka,je až překvapivě členitá a tvarově pestrá krajina. Plochá a táhlá nevýrazná návrší a široce rozevřená údolí, která se táhnou od města Luže k Novým Hradům a Proseči, jsou zde vystřídána sráznými svahy a úzkými hlubokými údolími. Zde v tomto překrásném prostředí se nachází obec DOLY, která v roce 1930 zahrnovala 7 osad: Brdo, Dolany, Doly, Hlubočice, Chlum, Rabouň a Rvasice. V tomto roce měly 592 obyvatel ve 123 domovních číslech. Brdo-pahorek, Dolany, Doly, Hlubošice-doliny, Chlumkopec, mají jména od povahy krajiny na níž stojí.

Nejstarší osadou je RABOUŇ, kde se nalézá val v délce asi 800m při prastaré údolní cestě od Chrousovic na Trstenickou zemskou stezku, kde v dnešní obci Střítež pravděpodobně stálo strážiště stesky. Původ valu je pravděpodobně z doby keltské (300 před n. letopočtem). Rabouň (roku 1392 Rabun) připomíná hradiště Stradouň (Stradunum). Také možno použít Rabdunum- město Rabunovo, což poukazuje na možnou příbuznost se jménem hradiště Stradonického na Berounce.

V okolí se mylně traduje, že hradiště na Rabouni s příkopy a valem dobývalo Žižkovo vojsko. Dnes se jim říká "Šance Žižkovy". Vypravuje se pověst, že se tu bránil lid před husity a zahnal je úly se včelami, které na ně házel. Pro toto vítězství se jí říkalo "nedobytná Rabouň".

V sousedství Rabouně v osadě Bílý Kůň se nalézá umělý pahorek, metr vysoký a 8 metrů široký s příkopem zvaný "Žižkův stůl". Pověst říká. že byl roku 1421 husity navezen pro Žižku, aby u něho poobědval, když táhl 1. května od Podlažického kláštera, který nechal vyplenit, směrem na Vysoké Mýto a Poličku. Ve skutečnosti je ale docela možné, že se jedná o pohanský hrob, nebo mohylu.

Blízký hrad Košumberk (2km) byl v držení bratři Diviše a Viléma z Chlumu a Košumberka. To byli věrní husité, takže nebylo důvodů k nepřátelství, naopak, voje husitů byly tu přátelsky vítány i přes to, že Rabouň byla v držení Arnošta Smila Flašky z Rychmburku, nepřítele husitů. Žižka by spíše poobědval u svých přátel na hradě Košumberku. Oba bratři Diviš i Vilém podepsali dne 2. září 1415 stížní list proti upálení Husa. kterého jejich starší bratr Jan z Chlumu a Košumberku, dvořan a přítel krále Václava IV. provázel se svým strýcem Jindřichem Lacembokem z Chlumu a s Václavem z Dubé do Kostnice.

Žižka od Chrudimě a od Podlažic dle pověsti táhl také kolem hradu Rychmburku. I dnes je tu k vidění "Žižkova skála" odkud dle pověsti husité bombardovali hrad tak aby potrestali Arnošta Smila z Rychmburku, který však již dlouho předtím prchl s mnoha vozy k biskupovi a bývalému svému poručníkovi Janu Železnému do Olomouce. Tam byl povolán z Litomyšle roku 1418 a jmenován biskupem. Husité na Rychumburku jistě nebyli. Žižka by se zde při naléhavé cestě na Moravu zdržoval. Hrad byl těžce dostupný a silně hrazený.

Rabouň, Dolany, Chlum a Rvasice jsou uvedeny roku 1392 v seznamu zboží Rychmburského. Taktéž v roce 1454 byly za Jana Parduse z Vratkova na Rychmburku při rychtě předhradské (Rychmburské).

V roce 1392 i 1454 je v údolí dolském jmenována také obec Janovice, která se uvádí též v roce 1350 jako farní s kostelem Zvěstování P. Marie. Do dnešních dnů z ní zůstal jen kostel Janovičky, jehož fara i ves z neznámých důvodů zanikla.

V testamentu Františka Antonína Berky majitele Košumberku z 18. dubna 1706 je ustanovení aby jeho dědic kostel v Janovičkách obnovil a to z kamene. Velmi sešlý kostel byl roku 1741 zbourán a znovu postaven Štěpánem Vilémem hrabětem Kinským ve slohu renesančním a posvěcen roku 1746 skutečským děkanem Františkem Jeronýmem Bartoněm. Stavitelem kostela byl Antonín Donát. Hraběnka Františka Rosálie Božena Berková provdaná Vchynská, která roku 1714 zemřela, odkázala na opravu kostela 1000 zlatých. Kostel byl nakonec pořízen za ]434 zlatých. Původní kostel, který stál na dnešním krásném hřbitůvku, byl románský z konce XI. století. V roce] 847 při bourání dřevěné zvonice byly nalezeny základy, románská krypta a hlavice románského sloupu. Obnovený okrouhlý hřbitov z roku] 74], který byl kolem kostela a kde byla krypta, sloužil pravděpodobně k pohřbívání členů prvních majitelů Rychumburku nebo Košumberka. Kostel měl tři zvony, dva s nápisy v latině z roku ]600 od Markéty Berkové Trčkové z Lípy, vdovy po Václavu Berkovi, ty byly roku 1808 převezeny do Rychmburku. Zvonek v sanktusníku z roku] 745 byl roku 1826 odcizen. V roce 2004 zde by] pohřben přední český spisovatel Jití Šotola. Při kostele byla i poustevna, která byla zrušena za Josefa II. Třídílný skládací hlavní oltář Panny Marie kostelu věnoval roku] 649 pan Vrochyně rytíř z Reptu, hejtman rychmburského panství. Na křídlech je vyobrazený Svatý Václav a Jan Evangelista. V kostele byla kromě jiného instalace portrétů jezuitů z nedaleké rezidence jezuitů na Chlumku u Luže. Kostel byl ještě v roce ]930 filiálním do Skutče. Kostel je opředen neuvěřitelnou pověstí o zazděné slečně Berkové, pro lásku k selskému chasníkovi. Slečna byla živena okolními pastýři a zachována tak při životě. O této hrůzostrašné historce koluje i píseň. V Janovičkách se na den Zvěstování Panny Marie strojila z nadace Berkovské do roku 1784 hostina pro chudé. Roku 1677 byly Doly, Hlubočice, Rabouň, Rvasice, Brdo a Dolany přiděleny ke kolatute v Janovičkách. Kolatura tak měla tehdy 206 obyvatel nad ]2 let. V současné době je kostel pustý. Majitel kostela, církev katolická, jej před zkázou zabezpečil tím, že dostal novou, plechovou střechu. Pod atikou jsou velké otvory, okna jsou bez výplní, všude opadaná omítka a praskliny ve stěnách. Vnitřek je bez vybavení,jen staré lavice, odložené zde z kostela z Perálce. Plesnivé stěny se zbytky maleb. Kostel dnes stojí na kraji lesa a je na něj ze všech stran krásný pohled. Při pohledu zblízka však turista musí změnit názor a pozastavit se nad skutečností, že tak kouzelné místo a původně krásná stavba jsou v tak dezolátním stavu.

Použitá literatura:

  • Tereza Nováková: "Vysokomýtsko

  • Rukopis Václava z Finberka: "Dějiny Skutče a obcí na Skutečsku

  • Augustin Andrle: rodinný archiv

Copyright © 2001-2007 ZSRU